Sdílejte tento příběh, vyberte si platformu!

13. srpna 2020 došla ze Severní Ameriky zpráva, že izraelský ministerský předseda Benjamin Netanjahu telefonoval s korunním princem emirátu Abú Dhabí a zástupcem vrchního velitele Spojených arabských emirátů (SAE) šejkem Mohamedem bin Saídem Ál Nahjánem.

V tomto telefonátu se podle amerického oznámení[1] měli oba šéfové vlád domluvit o „obsáhlé normalizaci vztahů“ mezi oběma zeměmi. Zprávu o tomto plánu sdělil v Bílém domě ve Washingtonu americký prezident Donald J. Trump a jeho poradní štáb.

Cena za normalizaci

Oznámení z Washingtonu obsahuje slib, že „Izrael pozastaví vyhlášení svrchovanosti nad“ částmi Západního břehu. Podle liberálních pozorovatelů tak svrchovanost Izraele nad částmi Západního břehu přestává být na pořadu dne, výstavba v osadách se pozastavuje a jediným cílem zůstává dvoustátové řešení. Osadníci se cítí Netanjahuem zaskočeni.

Zdá se, že tak izraelská vláda vymanévrovala z převzetí právní odpovědnosti za většinu Judska a Samaří – ačkoli právě to všichni politikové, kteří udávají tón, před posledními parlamentními volbami slibovali. Zároveň se to halasně oznamovalo na mezinárodním jevišti a v západním světě se o tom ovšem vedou vášnivé spory.

Skutečností zůstává, že na sporných územích mezi Izraelem a Jordánskem má Izrael už více než padesát let rozhodující slovo a Mahmúdu Abbásovi často zbyla jedině možnost „vyhrožovat“, že Izraelcům hodí k nohám i tíži odpovědnosti na palestinských územích, která jsou už téměř dvě desítky let autonomní.

Překvapení?

Oproti dřívějším dohodám oznámení této mírové smlouvy nepředcházela žádná důkladná vypracování smluv o vízech či dohod o bezpečnosti nebo leteckých spojích. Dokonce i Bezpečnostní kabinet Státu Izrael a jeho ministři zahraničí a vnitra se o Netanjahuově telefonátu s mocným šejkem dozvěděli ze zprávy z Washingtonu, a možná teprve z médií.

Přesto ale nebylo oznámení „normalizace“ vztahů mezi Izraelem a SAE žádným skutečným překvapením. Mezi oběma zeměmi už léta existují zčásti otevřené, zčásti skryté vztahy, které jsou někdy na výši a jindy v úpadku. Obě strany se začaly vzájemně oťukávat v šedesátých letech, i když tehdy šlo spíše o aktivity tajných služeb než politiků. A v roce 2017 se v Řecku uskutečnily letecké manévry SAE s účastí izraelského armádního letectva.

Dobré vztahy trvají už léta

Desítky let trvající vynikající spolupráce Izraele a SAE se však netýká pouze oblasti působení tajných služeb, zbrojařů a armády. Oboustranný tok financí dosahuje miliardových částek proudících ze zemědělství, zavlažování a kybernetické techniky. Je veřejným tajemstvím, že Netanjahu navštívil emiráty a že v obou zemích existují instituce zabývající se společnými zájmy.

V roce 2017 stanul v Abú Dhabí na pódiu sedmnáctiletý Izraelec se zlatou medailí v judu. Tehdy se ještě místo „ha-Tikvy“ hrála hymna Mezinárodní judistické federace. Když došlo v říjnu 2018 ke stejné události, hrála se již za přítomnosti izraelské ministryně kultury a sportu Miri Regevové izraelská státní hymna.

V Emirátech žijí stovky Židů – podle řady odhadů je jich až jedenapůl tisíce. V současnosti jsou tam tři židovské obce, z toho dvě ortodoxní. V roce 2019 obdržel Jehuda Sarna oficiálně titul vrchního rabína SAE.

Spojené arabské emiráty…

Spojené arabské emiráty (SAE) jsou federací sedmi emirátů ležících na jihovýchodě arabského poloostrova přímo u Perského zálivu: Abú Dhabí, Adžmán, Dubaj, Fudžajra, Rás al-Chajma, Šardžá a Umm al-Kuvajn.

Pouze dvanáct procent tamních obyvatel jsou opravdu „Emiráťané“. Mezi pracujícím obyvatelstvem SAR tvoří jen jedno procento. „Pustit se náhodně s Emiráťany do rozhovoru je podle nepsaného společenského zákona obtížné – ne-li přímo nepatřičné,“ píše Michal Bassin[2], který žil v SAE jako americký Žid dlouhá léta.

…ohrožení pro Izraelce?

Mezi lidskoprávními aktivisty jsou SAE pověstné tamním nekompromisně platným právem šaría, tvrdými kolektivními tresty, praktikováním trestu smrti a téměř neexistující ochranou zahraničních dělníků. Britská organizace „Zadržen v Dubaji“ („Detained in Dubai“) se od svého založení v roce 2008 starala o více než deset tisíc lidí, kteří se dostali s přísným právem SAE do konfliktu.

Podle varování americko-britské právničky Rádhy Stirlingové se tam člověk ve vězení ocitne snadno. Důvodem může být „podezřelé“ množství antidepresiv v zavazadlech nebo to, že se nějaký obchodník nedopatřením dotkl kyčle místního kolegy. Asi polovinu klientů organizace „Zadržen v Dubaji“ tvoří obchodníci, kteří se dostali do konfliktu s tamními partnery.

Právní důsledky může mít nejen kritika režimu, ale už i nekrytý šek, „neslušné“ nebo nedbalé poznámky, citové výbuchy podvedené manželky nebo třeba jen negativní slovo o pronajímateli auta na sociálních médiích. Dříve zatýkali ženy, které si stěžovaly na znásilnění.

Společný nepřítel

Rozhodujícím faktorem pro sbližování mezi židovským státem a SAE je ohrožení ze strany Íránu, včetně jeho jaderných a vševládných ambicí. Svou snahu vyhladit Izrael Teherán nijak neskrývá. Současně vedou šíitští mulláhové a jejich spojenci (zčásti velice krvavou) válku proti sunnitským Arabům v Zálivu, hlavně v Jemenu. Tam, daleko od pozornosti světové veřejnosti, se bojuje s velkou surovostí a bez jakýchkoli právně postižitelných měřítek. V mořské úžině u ostrova Hormuzu íránské rychlé čluny opakovaně zadržují ropné tankery nebo na ně alespoň útočí.

Atomová smlouva mezi Západem a Íránem v roce 2015 byla trnem v oku nejen Jeruzalému. Prudce ji odmítli i Arabové v Zálivu. V roce 2016 podnikl izraelský velvyslanec v OSN Danny Danon cestu do Dubaje, při níž šlo hlavně o Írán. Arabské státy při Zálivu mají velký zájem o izraelské raketové techniky a kybernetickou technologii. V uplynulých letech Izrael v mnohém smyslu dokázal, že je jedinou zemí na Blízkém východě, jež má vůli i schopnost postavit se na odpor hrozbám Íránu, který představuje velké strategické ohrožení i pro SAE.

Potíže s F-35

Po sdělení z USA 12. srpna se v Izraeli okamžitě ozvaly ustrašené hlasy, že možná teď budou USA do Abú Dhabí dodávat nepozorovatelné stíhačky F-35. Ministr obrany Benny Ganc obratem zdůraznil, že Izrael se kvůli míru nikdy nevzdá své kvalitativní vojenské převahy. Netanjahu důrazně oznámil, že dohoda o normalizaci neobsahuje souhlas Izraele s jakýmikoli obchody týkajícími se zbrojení.

Americký ministr zahraničí Mike Pompeo se 14. srpna pokusil rozbouřenou náladu uklidnit: v kanceláři izraelského premiéra se dušoval, že USA najdou cesty, jak svým spojencům – Spojeným arabským emirátům – pomoci, aniž by ohrozily izraelskou vojenskou převahu v oblasti. O den dříve Trumpův zeť a zvláštní poradce Jared Kushner v rozhovoru pro CNN řekl, že „tato dohoda zvyšuje pravděpodobnost“, že SAE stíhačky F-35 dostanou.

Reakce…

…z Izraele

Mezi Židy v Izraeli i po celém světě zavládlo spontánní nadšení. Netanjahu vychválil mírovou smlouvu jako „počátek dějinné éry“.

Izraelská politická pravice zakontrovala: „Je načase, aby Netanjahu šel od válu.“ A: „Musíme si místo něj vychovat jinou vůdčí osobnost.“ Osadníci Netanjahuovi vytýkají, že chce uzavřít mírovou smlouvu se zemí, s níž Izrael nikdy nebyl ve válečném stavu.

…ze Spojených arabských emirátů

Ministr zahraničí SAE Anvar Karkáš den po hlášení zdůraznil, že při tom všem rozhodně nejde jen o symbolické gesto. Jeho země naopak usiluje o „co nejrychlejší navázání“ dalekosáhlých oboustranných vztahů, zvláště v oblasti zemědělství, zajištění potravy, kybernetické bezpečnosti, turistiky, techniky a obchodu. Palestince vyzval k okamžitému zahájení mírových jednání s Izraelem.

…od Palestinců

Palestinské vedení v čele s Mahmúdem Abbásem byli snad jedinými „diváky“ na scéně Blízkého východu, které Trumpovo oznámení dokonale zaskočilo. Abbás okamžitě zavětřil, že jde o „zradu Jeruzaléma, mešity al-Aksá a věci Palestinců“ a odvolal ze SAE svého velvyslance Issama Masalhu.

Na „al-Háramu aš-šarífu“, Chrámové hoře v Jeruzalémě, roztrhali a rozšlapali palestinští návštěvníci bohoslužeb obrazy šejka Mohameda bin Saída. V Gaze, na Západním břehu Jordánu a v palestinských uprchlických táborech v Libanonu došlo k demonstracím. Palestinci dohodu mezi Izraelem a SAE oficiálně a vehementně odmítají jako „normalizaci, za kterou nic nedostaneme“. Mnoho frakcí dokonce mluví o „ráně nožem do zad“ ze strany arabských spojenců, jimž jsme důvěřovali…

Vnitropalestinské spory?

Za touto „ranou nožem“ možná stojí „šedá eminence“, muž z jejich vlastních řad. Mohamed Dahlán byl řadu let mocným šéfem bezpečnosti Jásira Arafata v Pásmu Gazy, než byl odtamtud se svými lidmi násilně vyhnán. Členové jeho „Demokratického reformního bloku“ byli vyloučeni z Fatahu. Dahlán strávil léta v SAE a působí jako poradce korunního prince Mohameda bin Saída.

Dahlán má zcela očividně ambice stát se palestinským prezidentem. Má mezi Palestinci vliv a jak Američané, tak i Izraelci s ním jednají jako se „sympatickým“ adeptem tohoto úřadu. Nyní se nepokrytě proslýchá, že právě on byl jedním z hlavních strůjců izraelsko-emirátského dorozumění.

Hospodářské výhody

Všechny tři účastnické země této „dohody o normalizaci“ – USA, Izrael a SAR – „doufají ve vzájemné výhody“, zvláště z hlediska investic, turismu, přímých letů, bezpečnosti, telekomunikací, techniky, energie, zdravotnictví, kultury a ochrany životního prostředí.

Z izraelského pohledu je takový autokratický režim s hlubokými kapsami, který může rychle, bez byrokracie rozhodnout o obrovských příspěvcích, ekonomicky velice zajímavý. Pro mnoho izraelských obchodníků, kteří už léta podnikají v Emirátech, by však mohla mít normalizace negativní důsledky. Na světlo teď totiž vyjdou obchody, které se dosud mohly odbývat za zavřenými dveřmi a „pod pultem“.

Podle názoru Rádhy Stirlingové z organizace „Zadržen v Dubaji“ vydělají SAE na mírové smlouvě mnohem více než Izraelci. Stirlingová dohodu s Izraelem – zemí demokracie a svobody – kritizuje, protože smlouva dopomůže SAE k ospravedlnění a poskytne jim další volnost v porušování lidských práv.

Skutečnost je taková, že ledacos zůstává otevřené

Po podepsání dohody o normalizaci s Emiráťany 16. září 2020, se dostanou do popředí zcela jiné otázky než ty, které dnes Izraelci kladou na Facebooku a ve skupinách WhatsApp. Tam si hodně naivně plánují příští rodinné prázdniny v Emirátech. Ptají se: „Ve kterém poschodí mrakodrapu Burdž Chalífa budeme mít pokoje?“ A: „Budeme tam muset nosit burku?“

Je „normalizace“ „nemorální“?

Židovský Stát Izrael podepsal zatím mírové smlouvy s dvěma arabskými státy: v březnu 1979 s Egyptem a v říjnu 1994 s Jordánskem. V obou případech, stejně jako u SAE, jde o totalitní režimy, které své obyvatelstvo zčásti brutálně utlačují. V obou případech lze sotva mluvit o „normalizaci“. Za zamyšlení stojí i to, že nikoli teprve egyptský prezident Anvar Sadat, nýbrž již jordánský král Abdalláh I. zaplatil svou pragmatickou otevřenost vůči židovskému státu životem.

Co si myslí lidé, jež tyto arabské režimy utlačují, se můžeme jen dohadovat. „Normalizace vztahů se židovským Státem Izrael“ zní arabskému světu nemorálně. S rukou na ústech mi jeden Arab před lety řekl: „Snáze se mi řekne, že mám dceru prostitutku, než abych připustil, že žiji v normalizovaném vztahu s Izraelem.“

Budou příkladu SAE následovat další arabské státy?

Američané i Izraelci dali nadšený průchod svým nadějím. „že v blízké budoucnosti své vztahy k Izraeli znormalizují další arabské a islámské státy“.

V říjnu 2018 pozval Netanjahua na návštěvu ománský sultán Kábús. Krom Ománu by se ohledně další normalizace dalo případně pomýšlet na Bahrajn, Súdán, Maroko a snad dokonce na Saúdskou Arábii. Saúdský korunní princ Mohamed bin Salmán pár týdnů před pozváním ománského sultána prolomil v arabském světě tabu, když Izraelcům veřejně přiznal „právo na vlastní zemi“.

Palestinci se všemi prostředky snaží zabránit, aby další arabské či islámské země příkladu SAE následovaly. Po přeložení amerického velvyslanectví v květnu 2018 do Jeruzaléma se Palestincům ještě podařilo svolat nouzové zasedání Arabské ligy. Tentokrát už nikoli.

Překlad Ivana Kultová


[1] ‚Historic Diplomatic Breakthrough‘: Read the Full Statement on Israel-UAE Agreement: https://www.haaretz.com/israel-news/historic-diplomatic-breakthrough-read-the-full-statement-on-israel-uae-agreement-1.9070792 (24.08.2020).

[2] Michael Bassin, What Emiratis are like: Insights from a Jew who lived among them (AUG 18, 2020, 3:53 PM): https://blogs.timesofisrael.com/what-emiratis-are-like-insights-from-a-jew-who-lived-among-them/ (26.08.2020).

Autor

By Published On: 28 srpna, 202012,3 min read

Informujte mě prosím o nových článcích