znázorňuje člověka sedícího pod fíkem zahloubaného do knihy

V Janově evangeliu čteme o setkání Ježíše s Natanaelem. (Jan 1,45-51)

Ačkoliv je velmi kritický, Ježíš o něm neříká nic negativního. Naopak, svědčí o něm, že je „pravý Izraelita, v němž není lsti“. Na Natanaelovu překvapenou otázku, odkud ho zná, odpovídá: „Viděl jsem tě pod fíkem.“

Rabínská tradice mluví o lidech, kteří studují a učí Boží slovo jako o „sedících pod fíkem“. I my chceme sedět pod takovým fíkem, kde se studuje Boží slovo, protože jsme si vědomi, že „Tóra vychází ze Sijónu a Hospodinovo slovo z Jeruzaléma“. (Iz 2,3)

Tam je možné klást i kritické otázky a hovořit o různých pohledech. Účelem ovšem není přinést odpověď na každou otázku, teologicky se zaskvět nebo vytvořit nové filozofické náhledy. Účelem je poslouchat slova pravého a živého Boha.

Tento fíkovník vztahuje větve jako ruce ke chvále Hospodina. Přesně to vyjadřuje naše přání: podpořit Izrael, aby se stal tím, čím má být – chvalozpěv v zemi (Iz 62,7). Abychom společně s židovským lidem oslavovali našeho nebeského Otce.