Sdílejte tento příběh, vyberte si platformu!
Jedni jsou skálopevně přesvědčeni: profesor Emmanuel Anati objevil biblickou horu Sínaj. Jiní bojují proti teoriím tohoto světově proslulého odborníka na antické skalní kresby až do krve, hledají argumenty proti nálezům v jižním Negevu, zoufale se drží toho, „co se vždycky učilo“ a vydávají se na cestu, aby zničili archeologické poklady.
Je skutečností, že až dodnes nikdo neví, kde leží ta hora v poušti, na níž se Bůh zjevil bývalým otrokům z Egypta vedeným Mojžíšem. Biblická tradice končí v čase proroka Elijáše. Rabínské debaty v Babylóském talmudu se věnují spíš otázce významu jména hory Sínaj než jejímu umístění.
Ve 4. století n. l. se pokusila tento problém vyřešit byzantská královna Helena na základě vidění. Na místě, které označila, dnes stojí řecko-ortodoxní klášter svaté Kateřiny – prastarý, obestřený tajemstvím, hlídaný východními mnichy a chráněný před potížemi ze strany muslimů ochranným výrokem, který se vztahuje až k proroku Mohamedovi.
V uplynulých letech, desetiletích a staletích se mnozí, zejména teologicky motivovaní archeologové snažili najít místo „pravé hory Sínaj“. Ne však Emmanuel Anati. Jako mladý student objevil v roce 1954 při archeologickém průzkumu horu nazývanou Beduíny „Džebel Ideid“ – hora slavností nebo hora lidských zástupů.
Teprve na počátku 80. let, když se Izrael v rámci mírové dohody s Egyptem stáhl ze Sínajského poloostrova, se podařilo tomuto mezitím renovovanému italskému profesorovi archeologie získat právo na provádění výzkumných prací na ploše 200 km2 v jižním Negevu. Od té doby zapsal se svými kolegy a dobrovolnými pomocníky do svého katalogu více než 1200 archeologických nalezišť: zbytky vesnic, tábořiště, kultovní místa, sbírky skalních kreseb, obydlené skalní jeskyně, hroby a geoglyfy (velké skalní figury).
V roce 1983 ho podobnost mnoha nálezů s biblickým vyprávěním přivedla k tomu, že ztotožnil Har Karkom s biblickou horou Sínaj. Na úpatí nalezl dvanáct velkých kamenů a vedle nich oltář. Řada motivů skalních kreseb odpovídá biblickému vyprávění. Na vrcholu hory je malá jeskyně, která mohla posloužit jak Mojžíšovi, tak později Elijášovi při setkání s Bohem Izraele. Zdá se, že i topografie hory odpovídá popisu z Tóry, stejně jako umístění pramene Be’er Karkom, v němž Anati vidí biblické Refidim. Skála, z níž Mojžíš vyvedl reptajícímu lidu vodu, je dodnes rozpolcená.
Člověk si může o těchto teoriích myslet, co chce. Až dosud není na Sínajském poloostrově známa žádná jiná hora, kde by byly nalezeny tak bohaté archeologické důkazy, jako je Har Karkom. Mnozí učenci, kteří nesdílejí Anatiho názory, uznávají význam této hory jako „svaté hory“ nejen pro dobu bronzovou. Nová Anatiho kniha „The Riddle of Mount Sinai. Archaeological Discoveries at Har Karkom“ (Hádanka hory Sínaj. Archeologické objevy u Har Karkom) nabízí každému, kdo si chce udělat o nálezech vlastní obrázek, mimořádnou příležitost seznámit se s výsledky dvacetileté výzkumné práce. Více než 200 ilustrací, barevných fotografií, kreseb a mapek činí knihu zajímavou i pro toho, kdo má jinak s angličtinou potíže.
Kromě toho Emmanuel Anati zve každý rok zájemce k účasti na svých archeologických expedicích. Základní tábor na úpatí Har Karkom je od nejbližšího vodovodního kohoutku sto kilometrů daleko a všechno, co je potřeba k životu a k práci, se musí pracně dopravovat po pouštních cestách, které se každou zimu vinou přívalových dešťů stávají neschůdnými.
Další informace získáte na této adrese, kde si můžete též objednat zmíněnou knihu (stojí 38 USD plus poštovné).
Centro Camuno di Studi Preistorici
25044 Capo di Ponte (BS), Italien
Telefon: +39 364 42091
Fax: +39 364 42572
Email: ccspreist@tin.it
Internet: http://www.rockart-ccsp.com
Překlad Mojmir Kallus
Autor
