Sdílejte tento příběh, vyberte si platformu!
Rabbi Abba žil ve třetím a čtvrtém století našeho letopočtu. Vyrostl v Mezopotámii a jako obchodníku s hedvábím se mu velice dobře dařilo. Mohl si dovolit pendlovat mezi svou vlastí v dnešním Iráku a zemí Izrael. V babylónských školách židovských učenců byl nazýván „náš učitel v zemi Izrael“. Znal důvěrně obě země – tu bohatou, úrodnou mezi řekami Eufratem a Tigridem, i tu chudou, zpustlou a pro hospodářství nevhodnou hornatou krajinou kolem Jeruzaléma.
„Není jasnějšího příznaku konce,“ uvádí poznatek rabbiho Abby babylónský talmud (traktát Sanhedrin 98a), „než to, co je psáno: ‚A vy, izraelské hory, vyženete své větvoví a ponesete své plody mému izraelskému lidu‘“ (Ezechiel 36,8). Jestliže se „izraelské hory“ opět stávají úrodnými a mohou živit izraelský lid, je to – podle rabbiho Abby – v pravém slova smyslu znamením bezprostředně přicházejícího vykoupení.
11. listopadu 2015 se Evropská unie rozhodla označovat produkty z území obsazeného Izraelem od roku 1967. Popírá, že by právě krajina, kterou Ezechiel před dvěma tisíci pěti sty lety označil jako „izraelské hory“, dnes patřila k státu Izrael. Proto nemají tamní produkty nést ani označení „Made in Israel“. Podle EU jde o ryze „technické“ opatření. Spotřebitelé mají prostě znát původ produktů.
Evropská unie vlastně úředně potvrdila to, co rabbi Abba označil jako nejjednoznačnější znamení bezprostředně blízkého vykoupení, Odpůrci budování izraelských osad označují toto rozhodnutí ze strany Evropské unie, jako krok správným směrem. Konečně je jasné, kterou zeleninu, které ovoce, kterou kosmetiku je nutno bojkotovat.
Jako pomoc pro rozhodování si zde připomeňme některé účinky snah takzvaného hnutí BDS (zkratka znamená „bojkot, bránění investicím a sankce“):
Izraelci přesouvají místa své produkce – bydliště však nikoli! – pár kilometrů směrem na západ. Tím se v Izraeli vytvářejí pracovní místa.
Palestinci, z nichž se takto stali nezaměstnaní, stojí před krachem. Prodávají půdu Židům, jen aby aspoň přežili.
Bojkot účinně likviduje poslední zbytky vztahů mezi Izraelci a Palestinci, které přežily téměř tři desetiletí teroru, okupace, nedůvěry a ochranné zdi.
Mezi Jordánskem a Izraelem probíhala v uplynulých letech hospodářská spolupráce vysoce prospěšná pro obě strany. Mezi Izraelci a Palestinci je něco podobného nemožné, neboť každý izraelský podnikatel, který investuje na „izraelských horách“, se automaticky stává „osadníkem“ – zcela nezávisle na tom, jaké má k Arabům osobní vztahy a kdo má z jeho aktivity prospěch.
V naší době nerozhodují politikové ani dobrotiska, nýbrž peníze. S každou korunou, kterou vydáte, máte možnost získat vliv. V tomto smyslu má hnutí BDS naprosto pravdu.
Přeji Vám radostné, moudré a užitečné přemýšlení o znameních poslední doby, která Evropská unie tak přednostně propaguje.
Překlad: Ivana Kultová
Autor
